Peritoneální dialýza
Zjednodušeně lze říct,že při peritoneální dialýze je čistící funkce ledvin nahrazena filtraci krve přes výstelku břišní dutiny, tzv.peritoneum. Celková plocha peritonea je totiž srovnatelná s plochou ledvinových filtračních tělísek. U všech typů této dialýzy je základem čistíci roztok - dialyzát, který je napuštěn v dutině břišní. Díky bohatému krevnímu řečišti v peritoneu do něj mohou skrz cévní stěny volně přestupovat odpadní látky metabolismu. Do břišní dutiny se roztok napouští stálým katétrem, po nasycení odpadními látkami je z dutiny břišní následně vypuštěn a vždy vypuštěn dialyzátem novým.
Protože u nejrozšířenějšího typu peritoneální dialýzy není potřeba žádných přístrojů a pacient ji může provádět sám v pohodlí svého doémova, bývá peritoneální dialýza nazývaná tež domácí dialýzou.
CAPD - průběžná ambulantní peritoneální dialýza je nejčastějším typem peritoneální dialýzy. Vzhledem k nízké náročnosti se provádí ručně, bez nutnosti použití přístrojů. Čistý dializát se napouští ze zásobního vaku katétrem do břicha. Katétr se po sléze uzavře a tělo postupně do roztoku uvolňuje odpadní látky. Po několika hodinách je roztok nasycený odpadními látkami vypouštěn zpět do vaku a do dutiny břišní se napustí nový. Tento proces probíhá průběžně zhruba čtyřikrát za den a zabere kolem 30 minut.
APD - automatická peritoneální dialýza, též CCPD neboli kontinuální cyklická peritoneální dialýza je založená na stejnem mechanismu jako CAPD, ovšem výměny obstaráva přístroj, který za noc provede 4-5 dializačního roztoku. Ráno pak ponechává břišní dutinu buď vypuštěnou nebo napuštěnou. Přes den již obvykle pacient není omezován nutnosti výměny roztoku, může si svobodně plánovat čas a třeba i sportovat. Můžeme se setkat i s dalšími modifikacemi peritoneální dialýzy,které jsou ovšem založeny na stejném principu.
Dva až tři týdny před první peritoneální dialýzouje nutné zavést do dutiny břišní vstup pro dializační roztok-peritoneální katétr. Umísťuje se v oblasti pod pupkem a je zcela ožné ji schovat pod šaty. Zavádí se v lokální anestezii a před první dialýzou by měla břišní stěna být již plně zhojena. Při přípravě na první dialýzu je vhodné v domácnosti předem vyčlenit čisté místo,kde bude dialýza probíhat, a stejně tak vybrat vhodné místo pro skladování dialyzačních roztoků. Peritoneální dyalíza býva nazvaná domácí dyalízou. Pro CAPD nejsou potřeba složité přístroje ani asistence druhé osoby. Výměna trvá kolem 30 minut a provádí se průměrně čtyřikrát denně. Objem dialyzačního roztoku je cca 2 litry, v břiše zůstává 4-6 hodin. Přesné parametry výměn ale vždy stanoví lékař dle váhy, stavu peritonea, ale i preferenci pacienta.
APD - provádí přístroj během pacientova spánku v pohodlí jeho ložnice. I přes to je zde pomoc druhé osoby vítaná. Výměna probíhá v průměru asi 10 hodin, za tu dobu se dialyzát obmění zhruba čtyřikrát. Přes den už pacienta nezatěžuje. I v případě peritoneální dialýzy je možné procedůru absolvovat v nemocnici či na dialyzačním středisku. Zde má pacient vždy jistotu náležité odborné péče, která je vhodná,zejména pokud je hospitalizován, nebo pokud není schopen dialýzu provádět sám.
VHODNÁ - je vhodná zejména pro pacienty se slabím srcem, špatným stavem cévního řečiště, s velmi nízkým krevním tlakem, případě pro pacenty žijící daleko d dializačních center.Upřednostňuji ji také pacienti,kteří chtějí zůstat soběstačni a nezávislých na lékařích a dialyzačních center, tedy předevšim aktivní lidé, kteří hodně cestují. I pro ně však už dnes díky programu prázdninových dialýz přichází v úvahu hemodialýza.
NEVHODNÁ - Hlavním důvodem proti doporučení peritoneální dialýzy bývají zdravotní komplikace v dutině břišní, tipický zánětlivá onemocnění střev,nádorová onemocnění pobřišnice, stomie,polycistické ledviny nebo srůsty. Problémová může také u nesoběstačných pacientů nebo u pacientů se špatnými hygienickými návyky.
PRO - dialýzu provádí pacient sám, výměny dialyzačního roztoku lze uspůsobit časovému harmonogramu a lze je provádět prakticky kdekoliv. Pacient není závyslí na zdravotnickém centru a dochází k výrazně menšímu narušení týdenního režimu. CCPD probíhá pouze ve spánku a přes den pacienta vůbec nezatěžuje. Zbytková funkce ledvin je zachována délenež při hemodialýze,dochází k menším krevním ztrátam,řidší je i výskyt chudokrevnosti a celkově peritoneální dialýza představuje menší zátěž pro kardiovaskulární systém. Pacient podléhá menším dietetickým opatřením,hladiny krevního tlaku,tekutin a minerálu v těle jsou stálejší.
PROTI - výměny dialýzačního roztoku je třeba začlenit do denního režimu, u APD je pak nutné mít k dispozici dializační přístroj. Nezbytnosti je důsledná péče o katétr a čisté prostředí nejen pro samotnou dialýzu,ale také pro skladování dialýzačních roztoků,neboť existuje nemalé riziko zánětů peritonea. Peritoneání dialýza je vzhledem k obsahu glukozy v dialyzačním roztoku často spojena se vzrůstem hmotnosti a rozvojem cukrovky. Přítomnost katétru na těle může způsobovat psychické problémy.